Zdroj: Wikipedia. Stranky: 33. Kapitoly: Vincenc Krama, Johannes Urzidil, Old ich Stefan, Max Dvo ak, Franti ek Kovarna, Zden k Luke, Emanuel Poche, Anna Farova, Josef Cibulka, Ji i T. Kotalik, Miroslav Tyr, Mojmir Horyna, Vojt ch Birnbaum, Petr Vilgus, Franti ek Dvo ak, Ji i Kuthan, Antonin Podlaha, Jan Erazim Vocel, Jind ich erny, Jind ich Chalupecky, Martin Zlatohlavek, Vilem Bitnar, Ferdinand Josef Lehner, Jan Royt, Josef Vaclav Scheybal, Dalibor Prix, Jan K i, Pavel Vl ek, Milena Bartlova, Antonin Dolensky, Jaromir Ol ovsky, Rostislav vacha, Jan Quirin Jahn, Zden k Wirth, Pavel opak, Ivo Pur, V ra Jirousova, Vaclav Richter, Pavel Zatloukal, Josef Myslivec, V ra Beranova, Antonin Mat j ek, Rudolf Kuchynka, Toma Vl ek, Renata Tyr ova, Vaclav Vilem tech, Ji i erny, Marie Schenkova, Benjamin Fragner, Petr Wittlich, Miroslav Lama, Karel Boromejsky Madl, Eugen Dostal, Jaromir Homolka, Jan Sedlak, Vlastimil Fiala, Pavel Preiss, Old ich J. Bla i ek, Ladislav Daniel, Jaromir Pe irka, Jaromir Neumann. Vy atek: Vincenc Krama (8. kv ten 1877 Vysoke nad Jizerou - 7. unor 1960 Praha) esky teoretik kubismu a sb ratel, proslul jako p edvidavy sb ratel kubistickeho um ni, editel Obrazarny spole nosti vlasteneckych p atel um ni s mimo adn vyvinutym smyslem pro mimo adne akvizice a v neposledni ad jako pozoruhodny teoretik. Krama byl historik um ni, ktery se po cely ivot hlasil k vychodisk m vide ske koly a sepsal mnoho hodnotnych studii, ktere ovlivnily dal i historiky um ni, nap iklad Alberta Kutala. Krama byl odbornikem s irokym okruhem zajm, ktery va niv obhajoval moderni um ni a zarove razil cestu studiu st edov keho um ni jak ho zname dnes. P esv d en o za ti ujici roli statu usiloval v pozici editele Obrazarny Spole nosti vlasteneckych p atel um ni o zestatn ni jejich sbirek, co se mu roku 1937 poda ilo. Jeho st ejni role p i vzniku Statni sbirky stareho um ni je zcela nepominutelna. V pozici editele Krama ze zanedbane sbirky provincialni...