Ji Ni Finsko - Espoo, Finsky Zaliv, Ji Ni Karelie, Helsinky, Naissaar, Pakri, Jarvenpaa, Osmussaar, Rammu, Saimaa, Porvoo, Bodomske Vra Dy (Czech, Paperback)

Zdroj: Wikipedia. Stranky: 31. Kapitoly: Espoo, Finsky zaliv, Ji ni Karelie, Helsinky, Naissaar, Pakri, Jarvenpaa, Osmussaar, Rammu, Saimaa, Porvoo, Bodomske vra dy, Krasuli, Prangli, Hameenlinna, Lahti, Kumbli, Paijanne, Vuoksa, Uusikaupunki, Velke Helsinky, Lappeenranta, Vantaa, Kangasala, Louna-Malusi, Sello, Pohja-Malusi, Vahekari, Narvsky zaliv, Kymijoki, Kotlin, Kauniainen, Vesijarvi, Pyhajarvi, Koipsi, Lu ska zatoka, Heinola, Sojkinsky poloostrov, Koporsky zaliv, Malusid, Tallinnsky zaliv, Otaniemi, Kurgalsky poloostrov, Kol sky zaliv, Vyborgsky zaliv, Pedassaar, Suur-Pakri, Harsky zaliv, Kundsky zaliv, Randversky zaliv, Vaike-Pakri, Leppavaara. Vy atek: Helsinky (finsky Helsinki, vedsky Helsingfors) jsou hlavni a nejv t i m sto Finska. Jsou zarove jeho nejv t im p istavem. Byly zalo eny roku 1550. Jejich centrum le i na malem poloostrovu ve st edu Finskeho zalivu, ale pat i k nim je t pom rn velke uzemi sm rem na vychod. Rozkladaji se na 686 km a maji asi 570 000 obyvatel. Se sousednimi m sty Vantaa, Espoo a Kauniainen tvo i hust propojene soum sti (tzv. metropolitni oblast) s milionovou populaci. Spolu s osmi dal imi m sty tvo i Velke Helsinky s 1,3 mil. obyvatel. To je tvrtina celeho Finska; Velke Helsinky produkuji t etinu finskeho HDP. V 16. stoleti bylo Finsko sou asti vedskeho kralovstvi. Kral Gustav I. Vasa zalo il Helsinky, aby konkurovaly hansovnimu m stu Reval (dne ni Tallinn) na ji ni stran Finskeho zalivu. Za datum jejich zalo eni se poklada 12. erven 1550, kdy kral nakazal m an m z okolnich m st, aby se do noveho m sta p est hovali. P vodn Helsinky le ely o n kolik kilometr severovychodn ji u usti eky Vantaa. Misto ale nebylo zvoleno vhodn, okoli bylo plne ba in a nebylo ani mo no vybudovat velky p istav. Proto bylo roku 1640 rozhodnuto, e se m sto p esune na nyn j i misto. vedsky nazev Helsingfors pochazi z p vodniho mistniho jmena Helsinge a vedskeho fors - pe ej. D la na Suomenlinn Po zalo eni Petrohradu roku 1703 byl r...