Zdroj: Wikipedia. Stranky: 23. Kapitoly: Hobit (kniha), Pan prsten, Silmarillion, Quenta Silmarillion, Pan prsten: Navrat krale, Pan prsten: Spole enstvo Prstenu, Bitva p ti armad, Jeden prsten, The History of Middle-earth, Prsteny moci, Pan prsten: Dv v e, Hobit aneb cesta tam a zase zpatky, Nedokon ene p ib hy, Athelas, Hurinovy d ti, Dva valinorske stromy, The Hobbit: An Unexpected Journey, Nauglamir, Dunadani, Lothlorien, Feanorova p isaha. Vy atek: Quenta Silmarillion je jadrem a nejrozsahlej i asti knihy Johna Ronalda Reuela Tolkiena Silmarillion. Pojednava o ranych d jinach sv ta a p edev im elf a jejich valce s Melkorem o za ici klenoty silmarily, po nich nese tento oddil i cela kniha jmeno. Quenta Silmarillion je elfsky nazev, p elo itelny jako Zp v o silmarilech. Kdy Valar p i li do Ardy, byla zem pusta a beztvara. Prvnim jejich inem proto bylo vytvo eni symetrickeho kontinentu, St edozem, ktery cht li zvelebovat svou dal i praci; na nejzaz im zapad pak byla vytvo ena zem Aman. Ne v ak stihli Valar Ardu pln dotvo it, ohrozil jejich dilo Melkor. Jak se vypravi ji v Ainulindale, Melkor zatou il po vlastnim stvo eni, nezavislem na Iluvatarovi, a proto hodn pobyval v Prazdnu, aby tam nalezl zdroj byti. B hem Hudby se sna il do ni vnest sva vlastni temata, byl v ak Iluvatarem napomenut. Z toho v n m vznikl hn v proti Iluvatarovi, ostatnim Valar a p edev im Iluvatarovym d tem, myslicim bytostem, jejich p ichod na Ardu byl v Hudb p edpov zen. A tak i Melkor sestoupil na sv t, nebo si cht l vybudovat vlastni panstvi, v n m by mu jine bytosti ikali Pane, a zamy lel celou zemi jen pro sebe. Ostatnim Valar se proto od po atku pletl do jejich prace a sna il se ji p izp sobit vlastnim p edstavam. P es Melkorovo ni eni se poda ilo Valar nakonec zemi vytvo it v podob p ijatelne pro p ichod Iluvatarovych d ti. Proto e dosud St edozem dlela ve tm, vytvo ili Valar dv Lampy, ktere zav sili na okrajich St edozem . Sami se pak usadili na ostrov ...