N Mecke Automobilky - Volkswagen, Porsche, Ford Motor Company, Hanomag, BMW, Daimler AG, Deutz AG, Wartburg, Stoewer, Audi, Robur, Mercedes-Benz (Czech, Paperback)

Zdroj: Wikipedia. Stranky: 36. Kapitoly: Volkswagen, Porsche, Ford Motor Company, Hanomag, BMW, Daimler AG, Deutz AG, Wartburg, Stoewer, Audi, Robur, Mercedes-Benz, Horch, Opel, Auto Union, AMG, Mars, MAN Ackerdiesel, C. Benz Sohne, Heinkel, Reichenberger Automobil Fabrik, Wanderer, NSU, Smart, Amphicar, Maybach, Volkswagen Group, Szawe, IFA, Thurner, Bitter Automobile, Setra. Vy atek: Volkswagen AG nebo jen VW je n mecka automobilka sidlici ve Wolfsburgu. Je lenem skupiny Volkswagen Group, v listopadu 2009 se stala nejv t im sv tovym automobilovym koncernem. Jeji nazev v p ekladu znamena lidovy v z. Byla zalo ena v roce 1937 s cilem vyrab t prav vozy, ktere by si mohl dovolit tem ka dy pracujici ob an. Tuto ideu prosazoval p edev im Adolf Hitler, ktery konstrukci takoveho vozu pov il Ferdinanda Porsche (take diky tomu, e ten u se takovou koncepci n kolik let zabyval). Pov eni obdr el Ferdinand Porsche ji v roce 1934, ale nejasny zp sob financovani cely projekt pozdr el a do roku 1937, kdy byla zalo ena Gesellschaft zur Vorbereitung des Deutschen Volkswagens mbH (Spole nost pro p ipravu n meckeho lidoveho vozu) a ta se v roce 1938 p ejmenovala na Volkswagenwerk GmbH. Podle britskeho historika Richarda Evanse, Hitler, ktery se zajimal o auta (av ak nikdy ne idil) osobn navrhl charakteristicky zaobleny tvar budouciho vozu, inspirovany designem voz Tatra konstruktera Hanse Ledwinky. V roce 1938 bylo zalo eno m sto Stadt des KdF-Wagens bei Fallersleben (M sto voz KdF u Fallerslebenu), kde byla planovana vyroba lidoveho vozu pod zna kou KdF. Po za atku Druhe sv tove valky se spole nost orientovala na zbrojni vyrobu. Zavod p ebral opravarenske prace na letadlech Junkers Ju 88 a za al vyrab t vojenske terenni a oboj ivelne vozy KdF 82 a KdF 166. V roce 1942 byl s p ehledem nejv t im vyrobcem osobnich automobil v N mecku. V teto dob tvo ili 2/3 pracujicich v zavod lide na nucenych pracich. Po skon eni Druhe sv tove valky bylo m sto p ejmenovano na Wolfsb...