Uhersko - D Jiny Uherska, Poslanci Uherskeho Sn Mu, Uherske Upy, Uher Ti Lechtici, Udovit Tur, Wolfgang Von Kempelen, Juraj Palkovi (Czech, Paperback)

Zdroj: Wikipedia. Stranky: 38. Kapitoly: D jiny Uherska, Poslanci uherskeho sn mu, Uherske upy, Uher ti lechtici, udovit tur, Wolfgang von Kempelen, Juraj Palkovi, Al b ta Bathoryova, Moric Be ovsky, Nicolas Sarkozy, Mongolsky vpad do Evropy, Milan Hod a, Gemer, Vilmos Apor, Matu ak Tren ansky, Kralovstvi chorvatsko-slavonske, D entry, Franti ek II. Rakoczi, Viliam Pauliny-Toth, George de Hevesy, Lajos Kossuth, Anjouovci, Bratislavske korunovace, tefan Moyzes, Istvan Szechenyi, Franti ek Jehli ka, Sedmihradske kni ectvi, Lucka provincie, Franti ek Nadasdy, Zemplin, Budinsky pa alik, Sedmihradske velkokni ectvi, Bere ska upa, Tripartitum, Jind ich z Kyseka, Spi, ari, Pre purska upa, Abov, Orava, Liptov, U ska upa, imon z Kezy, t pan VIII. Bathory, Tekov, Satmarsky mir, Turiec, Horni Uhry, Zikmund Bathory. Vy atek: Uhersko i Uhry, oficialnim nazvem Uherske kralovstvi (ma arsky Magyar Kiralysag; latinsky Regnum Hungariae), bylo historickym mnohonarodnostnim statnim utvarem s ma arskou hegemonii, rozkladajicim se do roku 1918 na uzemi dne niho Ma arska, Slovenska a dale v astech Rakouska (Burgenland a mala ast Dolnich Rakous), Rumunska (Banat, Sedmihradsko), Polska (male asti Spi e a Oravy - dnes v Malopolskem vojvodstvi), Ukrajiny (Podkarpatska Rus), Srbska (Banat a Ba ka - dnes ve Vojvodin ), Chorvatska (Baranja, Mezimu i) a Slovinska (Zamu i). Kralovstvi bylo ust edni asti celku Zemi Koruny svato t panske (ma arsky Szent Istvan Koronajanak Orszagai; chorvatsky Zemlje Krune svetog Stjepana; n mecky Lander der heiligen ungarischen Stephanskrone), k nim nale ely take Chorvatske a Slavonske kralovstvi, Sedmihradske kni ectvi, m sto Rijeka (Fiume) a ve st edov ku i dal i oblasti. (Uhry byly asto zam ovany za cele soustati.) V letech 1526-1867 bylo korunni zemi Habsburske i e, pote do r. 1918 jednim z 2 statnich celk Rakouska-Uherska. Hlavnim m stem byl od 14. stoleti Budin (p edtim Ost ihom a Stoli ny B lehrad). Po dobyti Budina Turky (1529) ...