Kazachstan - Doprava V Kazachstanu, D Jiny Kazachstanu, Ekonomika Kazachstanu, Etnicke Skupiny V Kazachstanu, Geografie Kazachstanu, Kaza I (Czech, Paperback)

Zdroj: Wikipedia. Stranky: 37. Kapitoly: Doprava v Kazachstanu, D jiny Kazachstanu, Ekonomika Kazachstanu, Etnicke skupiny v Kazachstanu, Geografie Kazachstanu, Kaza i, Kaza ske pahyly, Statni symboly Kazachstanu, D ungarsky chanat, Ruslana Kor unovova, Zlata horda, Postsov tske republiky, Almaty, Kaza ska sov tska socialisticka republika, Kosmodrom Bajkonur, Kaza ska hymna, Uzav ene m sto, Vychodoevropska rovina, Zapadosibi ska rovina, Metro v Almaty, Kaza ska autonomni sov tska socialisticka republika, Astana, Ka agan, V esvazove referendum o zachovani Sov tskeho svazu, Tobol, Turanska ni ina, Rusove, Kaza ska vlajka, Oskemen, Statni poznavaci zna ky v Kazachstanu, Kurgald in, Zajsan, Sasykkol, Kaza sky chanat, Kaza ska pahorkatina, Alakol, Tengiz, Us -Kamenogorska p ehrada, Semej, Statni znak Kazachstanu, Karaganda, Arkalyk, Turgajska plo ina, Burla, Tenge, Kyzylkum, Bord iginove, Balcha sko-alakolska panev, .kz, Petropavl, alkar, Aksuat, Ajaguz, Kaza ska Wikipedie, alauly, Kuragaty, Aralsor, alkarteniz, Talaska dolina, Inder, Atyrau, Ulken-karoj, Kojbagar, Arys, Kok etau, Ki i-karoj, Ekibastuz, amantuz, eldubaj, Kyrgyzska autonomni sov tska socialisticka republika. Vy atek: D ungarsky chanat (mongolsky ) byla posledni velka nomadska i e na euroasijskych stepich. Rozkladal se na uzemi D ungarska, od Velke inske zdi na vychod a po dne ni vychodni Kazachstan na zapad . Chanat existoval od po atku 17. do poloviny 18. stoleti. Po rozpadu mongolske i e p ipadla v t i ast st edni Asie ingizchanovu druhemu synovi agatajovi, ktery zde zalo il agatajsky chanat. V polovin 14. stoleti byl chanat p ipraven o svoje zapadni oblasti Tamerlanem a pozd ji se dostal do podru i Timurovske i e. Mongolske obyvatelstvo se postupn turkizovalo. Na druhe stran po padu mongolske dynastie v r. 1368 za al dlouhodoby st et mezi vychodnimi (chal skymi) a zapadnimi (ojratskymi) Mongoly, ktery m l za nasledek postupne vytla ovani Ojrat na zapad. Ojratsk...