M Sta V Nizozemsku - Amsterdam, Leiden, Vlissingen, Haag, Utrecht, Arnhem, Brunssum, Nijmegen, Wageningen, Rotterdam, Delft, 's-Hertogenbosch (Czech, Paperback)

Zdroj: Wikipedia. Stranky: 28. Kapitoly: Amsterdam, Leiden, Vlissingen, Haag, Utrecht, Arnhem, Brunssum, Nijmegen, Wageningen, Rotterdam, Delft, 's-Hertogenbosch, Haarlem, Volendam, Almere, Groningen, Middelburg, Apeldoorn, Naarden, Alphen aan den Rijn, Randstad, Groenlo, Eindhoven, Maastricht, Beek, Gouda, Wassenaar, Alkmaar, Breda, Leeuwarden, Heerenveen, Schiedam, Giethoorn, Zwolle, Lelystad, Zandvoort, Hattem, Venray. Vy atek: Amsterdam nebo te Amsterodam je hlavni m sto Nizozemska od roku 1808. Nesidli v n m v ak parlament, vlada ani kralovska rodina, tyto instituce maji sve sidlo v Den Haag. V sou asnosti je nejv t im nizozemskym m stem, jeho finan nim a kulturnim centrem. Ve m st ije 761 395 obyvatel (s itani lidu z 31. kv tna 2009), kte i se hlasi ke 177 r znym narodnostem (duben 2009). Amsterdam je jednim z m st konurbace Randstad. Amsterdam v roce 1544Historie m sta Amsterdam saha a k roku 1000, od kdy byla tato ba inata oblast zvana Aemestelle. Kolem ba in byly kopany odvod ovaci kanaly. Nizka hladiny vody byla v kanalech udr ovana diky p ehradam. Ve 13. stoleti byla p ehrada vzty ena v usti eky Amstel, tak vzniklo jmeno Amsterdam. Poprve byl Amsterdam zmin n v roce 1275 v dokumentu, ve kterem panovnik Floris V osvobozuje jeho obyvatele od poplatk . Asi v roce 1306 obdr el Amsterdam m stska prava. Od 14. stoleti m sto vzkveta zejmena diky obchodu s hanzovnimi m sty, nap . s Hamburkem. Od 15. stoleti je obchodn nejd le it j im holandskym m stem. M sto se dale roz i ovalo, ale proto e le i na ba inach, musely se p i jeho roz i ovani kopat dal i kanaly a stavba dom se zakladala na d ev nych k lech. Nizozemska vzpoura proti Filipovi pan lskemu v 16. stoleti vyustila v Osmiletou valku, ktera nakonec vedla ke vzniku nezavisle Republiky spojenych nizozemskych provincii. Tato republika se stala znamou svoji nabo enskou toleranci, a proto se ide ze pan lska a Portugalska, bohati obchodnici z Antwerp a Hugenoti z Francie uchylili do bezpe i Amsterdamu...