Zdroj: Wikipedia. Stranky: 39. Kapitoly: Ve ejne osv tleni, Sv telne signaliza ni za izeni, Ozna nik zastavky, Hodiny, Po tovni schranka, Zklid ovani dopravy, Dopravni zna ka, Telefonni budka, T id ni odpadu, Plakat, Kiosek, Popelnice, Billboard, Zabradli, Ty ove zna eni, Dopravni za izeni, Patnik, Fontana, Nast nka, Svodidlo, Altan, Madlo, D tske h i t, Pta i budka, ekarna, Vodotrysk, Odpadkovy ko . Vy atek: Ve ejne osv tleni (n kdy ozna ovane zkratkou VO) je osv tleni ulic, silnic nebo jinych ve ejnych prostranstvi. Ve ejne osv tleni je ve ejn prosp nou slu bou. Za izeni ve ejneho osv tleni je podle zakona o pozemnich komunikacich p islu enstvim pozemnich komunikaci a vlastni je obec nebo spravce komunikace. Mimo pozemni komunikace, nap iklad v uzav enych arealech (nemocnice, koly, zavody), v budovach nebo na elezni nich stanicich, z izuje a vlastni osv tleni obvykle vlastnik nebo provozovatel pozemku nebo objektu. Osv tlovaci soustava zahrnuje svitidla, podp rne a nosne prvky, elektricky rozvod, rozvad e a ovladaci system. Ve ejne osv tleni m la ji mnoha anticka m sta. Po jejich vzoru p evzala tento vydobytek i velka m sta islamskeho st edov ku a pozd ji te n ktera evropska m sta. Osv tleni zprvu zaji ovaly ho ici pochodn, pravideln roz ihane ohn v eleznych klecich a na panvich nebo olejove lampy, jejich pozd j i zdokonalenou podobou byly argandske lampy. V dob rozvoje modernich m st v 19. stoleti bylo zavad no plynove osv tleni, zpravidla na sloupech. Nap iklad v Brn byla postavena plynarna a z izeno plynove ve ejne osv tleni v roce 1846. Plynove lampy se obvykle spou t ly (rozsv cely) a zha ely zasahem lampa e s dlouhou ty i, ktery ve er i rano obchazel m sto. Postava lampa e pat i nejen ke stare Praze, ale je zobrazena i v Exuperyho knize Maly Princ. Ani v dob, kdy ji byly do ulic zavad ny obloukove lampy, se plynarenska lobby nevzdavala. V roce 1882 plynarna v Hannoveru p i p ile itosti sjezdu plynarenskych a vodarenskych odbornik inst...