Zdroj: Wikipedia. Stranky: 32. Kapitoly: Edvard Munch, Egon Schiele, Josef apek, Vincent van Gogh, Ernst Ludwig Kirchner, Josef Vachal, Otto Dix, Vasilij Kandinskij, Jackson Pollock, Franz Marc, Wenzel Hablik, Paul Klee, Chaim Soutine, Otto Mueller, Ludwig Meidner, Emil Nolde, Erich Heckel, Kathe Kollwitzova, Alexej von Jawlensky, George Grosz, Karl Schmidt-Rottluff, Mark Rothko, Paula Modersohn-Beckerova, Franti ek Foltyn, Lovis Corinth, Kees van Dongen, Willi Nowak, Max Pechstein, James Ensor, Christian Rohlfs. Vy atek: Edvard Munch (12. prosince 1863 v Loten, Hedmark, Norsko - 23. ledna 1944 v Oslo) byl norsky mali a grafik, vlivny p edstavitel moderny. Vyrostl z duchovni atmosfery secese a jeho mali ske dilo ma n ktere charakteristicke rysy tohoto slohu. Studoval na kresli ske kole v Oslu, kde byl ovlivn n naturalismem, francouzskymi impresionisty a postimpresionisty (zvla t Gauguinem a Seuratem). Jeho dilo inklinuje k symbolismu a stalo se vychodiskem pro expresionismus. Obraz Rano - Divka sedici na posteli z roku 1884 reprezentuje Munchovo naturalisticke obdobi a byl i vybran jako reprezentant norskeho um ni u p ile itosti Sv tove vystavy v Pa i i v roce 1889. Berlinskou vystavou v roce 1892 vyrazn ovlivnil expresionistickou skupinu Die Brucke a p isp l k vzniku Berlinske secese. V eskem prost edi se stal znamym po vystav v roce 1905, kterou se nechala inspirovat um lecka skupina Osma. Mezi jeho zname obrazy pat i Nemocne dit, Vyk ik, Madona, Smrt v pokoji nemocne nebo Tanec ivota. Rodne mistoEdvard Munch se narodil na vesnici Adalsbruk v Loten Christianu Munchovi, vojenskemu leka i, a Lau e Cathrine Bjolstad. M l jednu star i sestru Johannu Sophii (* 1862) a t i mlad i sourozence. V roce 1864 se rodina p est hovala do Kristianie (dnes Oslo), kde v roce 1868 zem ela matka na tuberkulozu. Sourozenci byli pote vychovavani tetou Karen a otcem, ktery ale reagoval na smrt sve matky p iklonem k pietismu, co zp sobilo jeho my lenkove oddaleni se od rodi...