Asijske Monarchie - Kambod A, Inske Cisa Stvi, Japonsko, Thajsko, Jordansko, Bahrajn, Saudska Arabie, Bhutan, Spojene Arabske Emiraty, Kuvajt (Czech, Paperback)

Zdroj: Wikipedia. Stranky: 34. Kapitoly: Kambod a, inske cisa stvi, Japonsko, Thajsko, Jordansko, Bahrajn, Saudska Arabie, Bhutan, Spojene arabske emiraty, Kuvajt, Malajsie, Mughalska i e, Japonske cisa stvi, Katar, Brunej, Korejske cisa stvi, Seznam monarchii v Asii. Vy atek: Kambod a (kambod sky ), celym nazvem Kambod ske kralovstvi nebo Kralovstvi Kambod a (kambod sky ), je kralovstvi v jihovychodni Asii. Sousedi s Thajskem, Laosem a Vietnamem; na jihozapad ma p istup k Thajskemu zalivu Ticheho oceanu. Zem pat i mezi nejchud i v regionu. Smutny v hlas si ziskala zejmena vinou ad ni Rudych Khmer v letech 1975-1979, kdy byly vyvra d ny na 2 miliony obyvatel (zhruba tvrtina tehdej i populace). V letech 1976 - 1990 byl pro Kambod u pou ivan nazev Kampu ia (1976-1979 Demokraticka Kampu ia (kambod sky ), 1979-1990 Kampu ska lidova republika, duben 1990 - za i 1993 Kambod sky stat). Do 9. stoleti bylo uzemi dne ni Kambod e pod nadvladou hinduistickych kralovstvi - nejprve Fu-nan (68-550), pote en-la (550-802). Nasledovalo obdobi i e Angkor, ktera dosahla nejv t iho rozkv tu v 10. - 13. stoleti. Jednalo se ji o buddhistickou i i. Z tohoto obdobi pochazi i nejznam j i kambod ska pamatka - chram Angkor Vat postaveny ve 12. stoleti, ktery je dodnes zdrojem p ilivu turist - spolu s khmerskym v zenim Tuol Sleng je nejnav t vovan j i kambod skou pamatkou. Zanik i e zp sobily utoky Vietnamu a Siamu (dne ni Thajsko), ktere byly podn tem k rozvoji typicke xenofobie Kambod an v i t mto dv ma i im, p edev im k Vietnamu, co m lo sehrat vyraznou roli pozd ji. V prvni polovin patnacteho stoleti se pak Kambod a stala na Vietnamu a Siamu ji pln zavislou. Kral Norodom je pova ovan za zachrance samotne existence Kambod iUtoky ov em nep estaly, a tak Kambod a (jeji kral Norodom) po adala o francouzskou ochranu, pod kterou se dostala roku 1863. O n kolik let pozd ji, v roce 1887, se stala sou asti Francouzske Indo iny. B hem druhe sv tove valky se Kambod e povedlo a...