Severske Staty - Dansko, Finsko, Island, Norsko, Vedsko, D Jiny Finska, D Jiny Danska, Geografie Norska, Glucksburkove, Ekonomika Norska (Czech, Paperback)

Zdroj: Wikipedia. Stranky: 58. Kapitoly: Dansko, Finsko, Island, Norsko, vedsko, D jiny Finska, D jiny Danska, Geografie Norska, Glucksburkove, Ekonomika Norska, D jiny Islandu, Geografie vedska, Max Manus, Ekonomika Finska, Finove, Danske kralovstvi, .se, vedska Wikipedie, vedska kralovska rodina, Norska kralovska rodina, Havangsdosen, Norove, Islandska Wikipedie, ad islandskeho sokola, .dk, vedska akademie, Cesta na sever, .sj, .bv, ISO 3166-2: NO, ISO 3166-2: DK, .is, Sakkijarven polkka, ISO 3166-2: IS, ISO 3166-2: FI, Vastgotalagen, ISO 3166-2: SJ, ISO 3166-2: FO, ISO 3166-2: BV, Goliat. Vy atek: D jiny Finska jsou d jinami Fin nebo finskeho statu, ktere byly velmi ovlivn ny vztahy se sousedicimi zem mi. P vod Fin je nejasny a kontroverzni. Posledni geneticke vyzkumy ukazuji, e jejich p edci z ejm pochazeli ze st edni Evropy. Tak jako tak, Finsko bylo osidleno zhruba p ed 10 500 lety. Z teto doby se toti na ly prvni archeologicke nalezy. Ve st edov ku bylo sou asti vedska. Od 18. stoleti pak bylo t ikrat p evzato Ruskem a ve 20. stoleti muselo Finsko elit obti nemu postaveni v mezinarodni politice kv li t snemu sousedstvi se Sov tskym svazem. Fin tina a lapon tina jsou ugrofinske jazyky. Nepat i mezi indoevropske jazyky, ale mezi uralske. Fin tin nejp ibuzn j i je t b n pou ivany jazyk je eston tina. Spolu pat i do podskupiny baltofinskych jazyk . Ostatni ugrofinske jazyky jim jsou mnohem vzdalen j i. P vod Fin a jejich jazyka je stale dost sporny. Oby ejn se za jejich pravlast pova uje zapadni nebo st edni Sibi . N kdy se za jejich pravlast ale pova uje velka oblast mezi ekou Volhou a Skandinavii. P edkove Fin p i li do dne niho Finska p ed tisici lety v mnoha vlnach z vychodu, jihu a zapadu a zalo ili zde lovecko-zem d lskou kulturu. V teto dob z ejm byli take p edkove dne nich Laponc tvo ici lovecko-sb ra skou kulturu vytla eni dale na sever. Nov j i teorie Kaleviho Wiika, ktera byla zformulovana b hem 90. let 20. stoleti se vraci a do ...