Venu E - Povrch Venu E, Sondy K Venu I, P Echod Venu E, Sinuous Rilles, Terraformace Venu E, Program Ven Ra, Vyzkum Venu E, Venus Express (Czech, Paperback)

Zdroj: Wikipedia. Stranky: 35. Kapitoly: Povrch Venu e, Sondy k Venu i, P echod Venu e, Sinuous rilles, Terraformace Venu e, Program Ven ra, Vyzkum Venu e, Venus Express, Mariner 10, Magellan, Pozorovani Venu e, Atmosfera Venu e, Pioneer-Venus 2, Pioneer-Venus 1, Mariner 2, Efekt erne kapky, Atalanta Planitia, Zond 1, Mariner 5, Sputnik 7, Program Vega, Akacuki, Lakshmi Planum, Ishtar Terra, Astronauti, Sif Mons, Aphrodite Terra, Maxwell Montes, Venus In-Situ Explorer, Guinevere Planitia, Kosmos 27. Vy atek: Venu e je druha planeta od Slunce ve slune ni soustav . Je pojmenovana po imske bohyni lasky a krasy Venu i. Jedna se o jedinou planetu slune ni soustavy, ktera je pojmenovana po en . Venu e je terestricka planeta, co do velikosti a hrube skladby velmi podobna Zemi; n kdy se proto nazyva sesterskou planetou" Zem . Elipticka ob na draha Venu e ma ze v ech planet nejmen i vyst ednost, pouze 0,007. Okolo Slunce ob hne jednou za 224,7 pozemskeho dne. Proto e je Venu e ke Slunci bli e ne Zem, jeji uhlova vzdalenost od Slunce nem e p ekro it ur itou mez (nejv t i elongace je 47,8 ) a lze ji ze Zem vid t jen p ed svitanim nebo po soumraku. Proto je Venu e n kdy ozna ovana jako Jit enka" i Ve ernice" a pokud se objevi, jde o zdaleka nejsiln j i tem bodovy zdroj sv tla na obloze. Jeji magnituda m e dosahnout hodnoty 4,6. Na obloze je tedy po Slunci a M sici nejjasn j im zdrojem. Vyjime n lze Venu i pouhym okem spat it i ve dne. Venu e je zcela zakryta vrstvou huste obla nosti, ktera nedovoluje spat it jeji povrch v oblasti viditelneho sv tla. To vyvolalo velkou adu spekulaci o jejim povrchu, p etrvavajicich a do 20. stoleti, kdy byl jeji povrch prozkouman pomoci p istavacich modul a radaroveho mapovani povrchu. Venu e ma nejhust i atmosferu ze v ech terestrickych planet, ktera je tvo ena p eva n z oxidu uhli iteho. Pro absenci uhlikoveho cyklu ve form navazani do hornin i na biomasu z atmosfery dochazelo k jeho enormnimu nar stu a do sou asne ...