Zdroj: Wikipedia. Stranky: 39. Kapitoly: Sov tsky svaz, Ruske imperium, D jiny Sov tskeho svazu, Kyjevska Rus, Moskevske kni ectvi, Postsov tske republiky, Gulag, Hymna Sov tskeho svazu, Ruska sov tska federativni socialisticka republika, Rusifikace, Seznam vlajek republik Sov tskeho svazu, Svazova republika, Statni znak Sov tskeho svazu, Novgorodska republika, Vlajka Sov tskeho svazu, KGB, Ruske carstvi, Propaganda v Sov tskem svazu, eka, Nep itel lidu, ROSTA, Chru ovka, .su, Norillag, 101. kilometr. Vy atek: Ruske imperium (rusky, v p edreformni podob P i i ) byl statni utvar existujici v letech 1721-1917; jedna se o jednu z uzemn nejrozsahlej ich i i v d jinach lidstva. Nazev byl zaveden po vit zstvi v severni valce (1700-1721) carem Petrem I. Velikym, ktery p ijal titul imperatora; Hlavnim m stem se stal nov zalo eny Petrohrad (Sankt-Pet rburg). Ruske imperium zaniklo v unorove revoluci roku 1917, kdy abdikoval car Mikula II. a moc se dostala do rukou prozatimni vlady. Roku 1897 inila rozloha imperia 22 400 000 km (pro porovnani: dne ni Ruska federace zaujima 17 075 200 km ); teho roku zde ilo 128 200 000 obyvatel, z nich zhruba polovina byli Rusove. i e byla rozd lena na 81 gubernii, 20 oblasti a 1 okruh (stav v roce 1914). Ruska i e v roce 1912 P esto e oficialn se Rusko stalo i i (imperiem) na za atku 18. stoleti (1721) za vlady Petra I. Velikeho, byla imperialni expanze sou asti d jin p edchoziho statniho utvaru, ze ktereho Rusko vze lo, Moskevske Rusi. Jeji vladci (nejprve kni ata, posleze velkokni ata a nakonec carove) zahajili od po atku 15. stoleti dlouhodobou expanzivni politiku, diky ktere se z nevyznamneho ud lu stalo srdce Ruska. Za zvla t vyznamnou je nutno pova ovat osobnost Ivana III. (1462-1505) a Ivana IV. (1533-1584), kte i roz i ili uzemi Moskevske Rusi o severoruske m stske staty, jako byl Veliky Novgorod a Pskov (Ivan III.) a o posledni uzemi jednoho z poslednich tatarskych chanat v Kazani...